BUNKR BEZOVKA
Protiatomový kryt je komplex v podzemí Parukářky (vrchu Sv. Kříže) na pražském
Žižkově.Komplex byl vybudován v letech 1950-1955 a počítal s ukrytím přibližně
5 000 osob. Do krytu vede pětice přístupových chodeb a dvě odvětrávací věže,
použitelné též jako nouzový východ. Komplex je vybaven vlastním zdrojem
elektřiny, vody a vzduchotechnikou. Kryt je dodnes součástí integrovaného
záchranného systému obyvatelstva vrámci CO a po systému Pražského metra je
největším úkrytem co do počtu osob s kapacitou až 2500 osob 1os/m2 (maximálně
5000 osob 2os/m2). V dalších částech se dneska nachází sklady pro Záchranný
Zbor Města či místnosti pro použítí Policie ČR. Také se zde z důvodu unikátního
interiéru natáčeli i některé známé či méně známé filmy, reklamy a videoklipy (příklady
v galerii).
EXPOZICE Z DOB STUDENĚ VÁLKY
V jedné z částí bunkru je umístěna expozice s obsahem tématy bunkru jako
takového, civilní ochrana před rokem 1989, atomová válka a její dopady a s tím
i spjaté politické dějiny státu v daném dějepisném období.
Součátí technické expozice v tunelech bunkru jsou originální předměty z dané
doby jako jsou plynové masky, výstroj a vybavení ČSLA (Československá lidová
armáda), protichemické obleky, dozimetry, radiometry a jiné mérící přístroje
pro použítí v případě atomové a chemické války, uniformy, vlajky, odznaky,
armádní zásoby, plakáty, fotografie, knihy, noviny a publikace spojené s
tématem civilní ochrany a obdobím studené války.
STRUKTURA
Expoziční část se skláda ze 3 sekcí:
- místnosti s výstrojí (hlavní výstavní část obsahující také fotopanely s
dějepisnźmi přehledy 20. století)
- technické zázemí (strojovny sloužíci k zásobování vzduchem pŕi
izolaci objektu od světa), sprchy
- chodby a tunely (spojovací chodby, tunely a místnosti sloužící k umístěni
evakuovaných osob)
STUDENÁ VÁLKA
Jako studená válka (anglicky Cold War, rusky холодная война; zhruba 1947-1991)
se označuje stav politických sporů, vojenského napětí, zástupných válek a
hospodářské konkurence, který vypukl po druhé světové válce (1939-1945) mezi
komunistickými státy - zejména Sovětským svazem a jeho satelitními státy a
spojenci - a západními státy, zejména Spojenými státy a jejich spojenci.
Konflikt začal zhruba roku 1947 a trval do zániku Sovětského svazu roku 1991.
Hlavní účastníci boj vedli především budováním vojenských koalic, pomocí
zranitelným státům, zástupnými válkami, špionáží, propagandou, závody ve zbrojení,
rivalitou při sportovních kláních a předháněním se v technické vyspělosti
(např. kosmické závody).
STRACH A REALITA
Největší riziko pro válku a nejhorším momentem Studené války byla Kubánská
krize kde byla hrozna atomárního konfliktu nejreálnejší. Obě strany sice
investovali enormní prostředky do zabezpečeni, staveb a plánů pro takovou
případnou situaci, ale stejně si obě strany byli vědomy toho, že jakýkoliv i
sebemenší konflikt a jeho eskalace by vedla k totální destrukci všech
zasažených států a neměl by v podstatě vítěze. Po roce 1989 a obzvláště po
členství v NATO většina staveb postrádala přímé využití vzhledem k odstraněńi
větsiny hrozeb války.
SYSTÉM CIVILNÍ OCHRANY
Civilní ochrana je souhrn činností a postupů věcně příslušných orgánů a dalších
zainteresovaných orgánů, organizací, složek a obyvatelstva, prováděných s cílem
minimalizace negativních dopadů možných mimořádných událostí a krizových
situací na zdraví a životy lidí a jejich životní podmínky. Civilní ochrana se stává za válečného stavu součástí systému obrany státu a
zabezpečuje výkon humanitárních úkolů uvedených v čl. 61 Dodatkového protokolu
k Ženevským úmluvám o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů ze dne
12. srpna 1949, přijatého v Ženevě dne 8. června 1977.
OSTATNÍ BUNKRY
Mezi nejznámější ostatní objekty sloužící pro případ krizovźch situací a
evakuaci obyvatelstva je systém metra, objekt krytu na vrchu Vítkov, objekt
Palmovka, objekt Hlavní nádraží, prezidentský kryt na Pražském hradě (postaven
za éry prezidenta Zápotockého, ůdajně 60m pod urovní hradu) a vladní kryt na
Klárově někdy nazýván jako první stavba souvisejíci s projektem metra v Praze.V kopci Parukářka se také nacházi založní objekt
čs. Radiokomunikací sídlících nedaleko u nákladovehó nádraží, který byl
aktivován a připraven k použití při invazi sovětských vojsk v srpnu 1968.